Systém byl takový, že člověk dlouhodobě nezaměstnaný, mohl získat práci na kterékoliv obci, a úřad práce přispíval podle svých možností na jeho mzdu částkou od 12 do 15 tis. Kč měsíčně po dobu minimálně šesti měsíců až jednoho roku.

Dnes je však po lidské pracovní síle obrovská poptávka a tak na úřadu práce zůstali jen lidé, kteří jsou v podstatě nezaměstnatelní. A tak i ve firmách dochází často k tomu, že jsou stroje, ale není, kdo by na nich pracoval.

Podobně je tomu i v naší obci. I nám se podařilo z různých dotací nakoupit stroje jako traktor, drtiče štěpky, zametací vůz, infraset na drobné opravy cest, ale vzhledem k nedostatku pracovní síly není, kdo by s nimi pracoval. Na obci pracují čtyři techničtí pracovníci, z toho dva jsou určeni pro práci v lese, a zahradník, který pendluje mezi povolováním kácení, prací na kompostárně, péčí o vozový park obce a prací zahradníka jako takovou.

Někdy na počátku svého starostování jsem navrhl v zastupitelstvu, že by obec mohla podpořit vznik sociálního podniku v naší obci, který by mohl jak pro obec, tak pro občany obstarávat pomocné práce typu sečení, běžné údržby budov, drobných oprav v obci apod. Tehdy zastupitelstvo mou myšlenku nepřijalo, s tím, že v minulosti fungovalo pod obcí místní hospodářství na drobné provozovně a skončilo to v podstatě rozkradením tohoto podniku. Nicméně nikdo neměl nic proti tomu, že pokud takový sociální podnik vznikne, tak proč by s ním obec nemohla pouze spolupracovat, formou zadávání zakázek jako s jinými subjekty.

Dneska na principu sociálního podnikání funguje Klášter Zašová s. r. o. Sociální podnik je v podstatě takový, který zaměstnává více jak 50% hendikepovaných lidí z celkového počtu zaměstnanců, a minimálně 50% svého zisku vrací zpět do rozvoje podniku. V Klášteru sro. je nyní 8 zaměstnanců, z toho je šest zdravotně znevýhodněných. Až na jednoho jsou to všechno občané naší obce. Provádí pro obec kromě praní a žehlení ubrusů také kosení trávy, údržbu zeleně, úklidy a zimní údržbu cest, práce v lese, správu klášterních budov apod.

Sociální podnikání je podporováno úřadem práce, který, pokud jsou splněny dané podmínky, přispívá na mzdu hendikepovaných zaměstnanců až 70% jejich hrubé mzdy. Z tohoto důvodu, je pro obec i ekonomicky výhodné využívat služeb sociálního podniku, neboť může za práci požadovat nižší ceny, než jsou na trhu práce běžné.

Neméně podstatný je však i sociální aspekt celé věci, neboť podle mě, je v každém případě žádoucí, aby obec dávala práci svým občanům, zvláště pokud mají nějaké zdravotní omezení. Navíc populace stárne i v naší obci, přibývá lidí, kteří využívají služeb sociálního podniku a i do budoucna tou pravděpodobně nebude jinak.

V novém zastupitelstvu navrhnu, aby tento sociální podnik přešel aspoň částečně pod správu obce, aby to byly takové technické služby naší obce (obec naší velikosti si je určitě zaslouží), a tím by se pro obec vyřešila spousta problémů se střídajícími se pracovníky z úřadu práce. Zaměstnanci obce by pracovali pouze se složitější technikou (zametací stroj, traktor, drtič, kácecí hlavice), ale práce jako sečení, příprava kulturního domu na akce, případně správa všech obecních budov by byly v kompetenci sociálního podniku.

Myslím si, že divoká devadesátá léta už jsou za námi a jakémukoli pokusu o vytunelování se dá bezpečně předejít, například minimálně jednou za rok předloženým přehledem hospodaření zastupitelstvu obce.