Po celá staletí byl důležitý ten moudrý, jak se říkalo „osvícený“ vládce. V této naší době zastupitelské demokracie jsme však všichni (skoro bych řekl bohužel) závislí také na moudrosti občanů. A takovým okamžikem pravdy – jak na tom s tou občanskou moudrostí jsme – jsou volby. Vše, co jim předchází, jejich průběh a samozřejmě i výsledek.
 
S volbami se pojí mnohá klišé. Třeba, že „voliči vystavili vysvědčení politikům“.  Já si spíše myslím, že svým přístupem k volbám vystavujeme vysvědčení hlavně sami sobě. 
Mnozí politici jsou označováni za populisty, protože prý říkají lidem to, co chtějí slyšet. Ano, je to tak. Řekl bych však, že takovou nejrozšířenější populistickou frází z úst politiků je, že „voliči nejsou hloupí“. Voliči ve své většině samozřejmě hloupí jsou. Kdyby hloupí nebyli, vypadal by svět dávno jinak a nesrovnatelně lépe. Kdyby hloupí nebyli, nemělo by slovo populismus pejorativní význam. Kdyby voliči hloupí nebyli, bylo by v naprostém pořádku říkat jim, co chtějí slyšet - chtěli by totiž slyšet pravdu. Protože jsou však hloupí, chtějí slyšet lež a politikům nezbývá, než se tomu přizpůsobit (pokud chtějí uspět – potřebují hlasy všech, tedy i těch hloupějších).
Největším uměním politiků (v předvolební kampani obzvlášť a ve svém veřejném působení vůbec) je vybalancovat tu správnou míru populismu – aby získali dostatečnou podporu „širokých mas“ a přitom se neznemožnili před těmi inteligentnějšími, aby nepřekročili míru vkusu a nemuseli se stydět sami před sebou.
Shodou okolností teď vrcholí předvolební kampaň v USA. Neskutečná a nekřesťansky drahá „šou“. Proč to všechno, proč celá ta mega šaškárna? Děje se to snad kvůli politikům? Ne děje se tak kvůli voličům – kvůli jejich primitivnosti, povrchnosti, hlouposti. Inteligentní volič si dokáže získat dostatek informací, udělat názor a rozhodnout se i bez té pompy. Kdyby nebyli voliči hloupí a kdyby se sami o veřejné dění aktivně zajímali, udělala by úplně stejnou službu komorně pojatá beseda a představení kandidátů v TV studiu – vše za pár korun.
V našich místních poměrech by pak nebylo potřeba přijímat zákony stanovující maximální výši nákladů vynaložených na předvolební kampaň, protože by nebyla fakticky žádná zapotřebí. Občan a volič, zajímající se průběžně o reálný život své obce a země, sledující politickou scénu, má jasno a sebenákladnější kampaň jej neovlivní.  Dokud nás však více než realita zajímá fikce, pokud místo skutečných problémů řešíme virtuální pseudoproblémy zápletek stupidních TV seriálů nebo marníme čas tím, že skrze TV obrazovky prožíváme „sportovní“ zápasy, jako by šlo o život, pak nám není pomoci.
 
„Já se o politiku nezajímám“
Občané se ve své hlouposti a neodpovědnosti distancují od politiky. Nejen to, ještě se povyšují nad ty, kdo chtějí v politice pracovat pro veřejnost, pro obec a stát, a protože osvědčenou obranou je útok, obhajují svůj nezájem o politiku tím, že politika je prý svinstvo a politici všichni stejní… Oni se proto s ničím takovým nešpiní a k volbám zásadně nechodí. Slovy Bible – vychloubají se tím, zač by se měli stydět. Nechápou ve své omezenosti, že politika i politici jsou takoví, jací jsou voliči. Můžeme si totiž myslet co chceme, ale jedno je jisté: opravdu žijme v demokracii – se všemi důsledky. Naše státní představitele a naše zastupitele na všech úrovních samosprávy nám nedosadila žádná cizí mocnost, neujali se moci ozbrojeným pučem, sílou a mocí proti naší vůli. (Nepřekvapí a potvrzuje zmíněnou hloupost části populace, že velké procento lidí si myslí opak: volby jsou prý zbytečné, „protože už je stejně všechno dopředu domluvené“.)
 
Možná vám připadnou tato slova příliš tvrdá. Nevím, jestli tvrdá ale pravdivá. Já nejsem politik, proto se nemusím chovat populisticky a mohu si dovolit říkat pravdu: ti, kdo ignorují demokratické volby, se chovají hloupě. Já si nepřivlastňuji neomylnost, ale to co říkám, nelze zpochybnit. Mám důkazy: nízká volební účast ve všech volbách. Takto se moudří a odpovědní lidé prostě nechovají!
Poslední, co bych chtěl v tomto nelichotivém příspěvku zmínit a připomenout, je volební účast v době socialismu. Údaje o 99.8% nebyly zkreslené. Takto jsme skutečně ke komunistickým volbám-nevolbám docházeli. Svědčí to o zhovadilosti tehdejšího režimu nebo spíše o zhovadilosti naši vlastní? Byli snad tehdy občané hloupí a teď zmoudřeli? Ne, byli hloupí tehdy i dnes, jen se ta hloupost projevovala v každé době jiným způsobem. Tehdy tím, že k těm nevolbám šli, dnes tím, že k volbám nejdou.