Zpět

LENIN? ANI POD PULTEM!

Přidáno 28. 4. 2016
Josef Krůpa
Archívní- napsáno 25.4.2014
Nedávno jsem navštívil jedno větší ostravské knihkupectví. Při pohledu na metry regálů plné knih jsem si vzpomněl na knihkupectví v době reálného socialismu. Vzpomínáte  ještě na akci  „Každý čtvrtek novou knihu“ ? I ve Valašském Meziříčí bylo knihkupectví. Samozřejmě pultovka - jak známe z filmu Vrchní, prchni („Dobrý den, máte Pohlavní nemoci?“ „A nevíte, kde bych je sehnal?“) J Ano, tak se tenkrát kupovaly knihy: „ … máte nějakou detektivku, cestopis, něco o přírodě, nějaké pohádky….?“ Vzpomínám, že když jsem chtěl pro kohosi jako dárek kuchařskou knihu, musel jsem ji nakonec koupit ve slovenštině, v češtině žádná nebyla. Knihy se kupovaly jako vše – do foroty. Pohádkovou knížku pro vnoučata, která se ještě nenarodila, protože kdo ví, jestli pak bude…

No a křesťanská literatura? O té jsme si mohli tak leda nechat zdát. Něco se pašovalo ze zahraničí, něco ze samizdatu…
To vše se mi mihlo hlavou, když jsem viděl ty obrovské prostory plné knih, mezi nimi zákazníky, kteří si v knížkách volně listují…
Hledám něco od M.O. Váchy. Rychle se orientuji podle žánrů uvedených na regálech – duchovní, náboženská literatura. Množství knih, několik vydání Bible na předním místě. A v tom mě to napadlo: zdalipak zde mají něco z toho donedávna jediného správného „vědeckého světového názoru“?  Tady mě nikdo nezná, zkusím se zeptat: „ Dobrý den, máte něco od V.I. Lenina nebo od Marxe? Mladá prodavačka na mě roztomile, ale nechápavě vykulila oči: „Od koho???"
Jak je to možné?!

V knihkupectví metry knih duchovní literatury, několik vydání bible včetně té „do polních podmínek“ v nepromokavých deskách na zip, ale ani jedna kniha z rozsáhlého díla zakladatelů komunismu!
Jak je to možné v zemi, kde se volby co volby ke komunismu hlásí a po něm touží tolik občanů, jak je to možné v baště levice – v Ostravě? Komunistická literatura veškerá žádná! Nic o světové revoluci. Co ti lidé čtou?! Copak oni necítí potřebu studovat, vzdělávat se ve své ideologii, oni ji nechtějí předat svým dětem? 

Lidí hlásících se ke křesťanství je (prý) mnohem méně, ale duchovní literatura je v každém knihkupectví a k tomu ještě připočtěme knihkupectví specializované – třeba jako knihkupectví pana Adamce ve Valmezu. Žijeme nejen v době náboženské svobody, ale i v době neúprosného zákonu trhu. Ty knížky s náboženskou tématikou by prostě nikdo nevydával, kdyby o ně nebyl zájem, kdyby je lidé nekupovali. Jak by asi prosperovalo knihkupectví specializované na komunistickou literaturu?