Ano, křižovatka umožňuje volbu cesty – můžeme si vybrat kam, kterým směrem a často i s kým nebo za kým půjdeme. Ta svobodná volba,to je atribut demokracie – druhá hodnota, ke které se hlásíme a máme v názvu.

Na křižovatce ani v životě však svoboda volby neznamená, že si může každý bezohledně dělat, co ho právě napadne, proto je potřebné v chodu křižovatky i v chodu života respektovat řád – v podstatě velmi jednoduchá pravidla, jejichž relativizování mívá v obou případech doslova destruktivní následky.

Lidé, kteří se na křižovatce setkají, mají příležitost jít kus cesty nebo až do cíle spolu. Snad nejdůležitější vlastnosti křižovatky ovšem je, že se k ní můžeme vrátit, když poznáme, že jsme se vydali špatným směrem, cestou, která k cíli nevede. Křižovatka tedy umožňuje nový začátek, novou volbu.

Abychom ale na křižovatce jen bezradně nestáli nebo se nepouštěli na cestu naslepo, jsou na křižovatce jednotlivé směry označeny tabulemi s názvy. Ty názvy by měly být jednoznačné a čitelné. Název naší strany takový je. U mnoha jiných současných „politických subjektů“ podle názvů neuhádneme, co se za nimi vlastně skrývá, kam nás chtějí vést. Z jejich označení nepoznáme, zda se jedná o reklamní agenturu, noční klub nebo jinou firmu. U nás je to ale ještě postaru - název nemate, ale objasňuje. Ne nadarmo jsme označováni jako konzervativní strana  (vždyť i to „československá“ jsme si v názvu ponechali :-) ).

Křižovatka tedy v sobě pojí svobodu i řád, ale také příležitost přehodnotit dosavadní směřování a vydat se novou cestou - a my se netajíme tím, že preferujeme cestu pod záštitou Kristova kříže, cestu řádu, demokracie a lidské důstojnosti.


***


V uplynulých sedmi letech jsem se s pomocí stranického kolegy Josefa Cába staral o web zašovských lidovců a mohu odpovědně dosvědčit, že je to podobné, jako když pečujete o  živého tvora. Nestačí totiž říct: „my bychom ho chtěli“.  Nestačí si web pořídit a zaplatit poplatek, je potřeba se o něj také starat, pravidelně kontrolovat, zbavovat cizopasníků, odhánět predátory a především krmit -  ne snad nějakými granulemi, ale čerstvě napsanými příspěvky.

Jako každá péče i tato vyžaduje čas, hodně času. Mohl jsem jej samozřejmě trávit jinak, ale netroufl bych si říci, že lépe. Ano, mohl jsem jej třeba věnovat dětem, ale snad jsem jim také tímto cosi předal; třeba vědomí, že„naše“ nekončí plotem zahrádky, ale že naše je také obec i republika a že pro dobrou věc a vizi je nutné spojit se s podobně smýšlejícími lidmi. A že ze stejného důvodu je potřeba pokusit se formulovat svůj názor a umět se pod něj podepsat.

Chci se zpětně omluvit čtenářům, návštěvníkům toho dnes už zaniklého webu (www.zasova.org). Časem jsem se totiž stal do jisté míry otrlým, takže jsem se příliš netrápil tím, zda mi neunikla nějaká ta pravopisná chyba. Jsem jen řadový dělník (a z češtiny jsem nikdy jedničku neměl) - tož dodatečně děkuji za Vaši shovívavost. 

Nebylo mým úmyslem předvádět se. Zašovští lidovci jsou ale tým, no a na mne v té partě zbyla péče o web - ano, trochu jsem té náhodě pomohl. Teď s vědomím a souhlasem našich členů předávám štafetu Martinovi. Jsem rád, že mám komu a jsem rád, že právě jemu.  

Přeji mu do té služby – zdař Bůh!